|
Už jsme poznali, že sůl vzniká neutralizací. Kation soli pochází ze zásady a anion od kyseliny.
HCl + NaOH
NaCl + H2O
Silnější kyselina má schopnost vytěsnit slabší kyselinu (tedy její anion) z její soli.
Mezi slabé kyseliny patří např. kyselina sulfanová H2S nebo kyselina uhličitá H2CO3.
Mezi silné kyseliny patří např. kyselina chlorovodíková HCl nebo kyselina sírová H2SO4.
Jako příklad si vybereme reakci sulfidu zinečnatého s kyselinou chlorovodíkovou:
ZnS + 2 HCl
ZnCl2 + H2S
Sulfid zinečnatý ZnS je sůl kyseliny sulfanové H2S. Kyselina sulfanová je slabší kyselinou než kyselina chlorovodíková HCl. Když přilijeme kyselinu chlorovodíkovou na sulfid zinečnatý, kyselina chlorovodíková vytěsní slabší kyselinu sulfanovou. Vznikne sůl kyseliny chlorovodíkové, tedy chlorid zinečnatý, a uvolní se sulfan H2S.
Zapiš chemickými rovnicemi následující reakce:
FeS + 2 HCl
FeCl2 + H2S
Sulfid železnatý je sůl kyseliny sulfanové. Kyselina sulfanová je slabší kyselinou než kyselina chlorovodíková. Vytěsní proto kyselinu sulfanovou z její soli.
CaCO3 + 2 HCl
CaCl2 + H2CO3
H2CO3
CO2 + H2O
Kyselina uhličitá je slabší kyselinou než kyselina chlorovodíková. Kyselina chlorovodíková proto vytěsňuje
kyselinu uhličitou z jejích solí (uhličitanů).
Kyselina uhličitá je nestálá kyselina, která se ihned rozkládá na oxid uhličitý a vodu.