|
Jak se dělá vědecký experiment
Každý vědecký experiment (čili pokus) začíná myšlenkou. Této myšlence říkáme hypotéza. Takovou hypotézou může být např. věta: "Chleba padá vždycky na zem namazanou stranou." Jeden vědec prohlásí, že je to pravda, druhý naopak tvrdí, že to naprostý nesmysl. Aby se dohodli, kdo má pravdu (aniž by si nafackovali), rozhodnou se provést experiment.
Jak se dělá experiment (čili pokus)?
- stanovíme hypotézu - např. chleba padá na zem vždycky namazanou stranou
- vymyslíme pokus, kterým myšlenku ověříme (nezapomeneme zaznamenat podmínky, za kterých pokus probíha) - z jaké výšky budeme chleba pouštět, čím je namazaný, jak tlustou vrstvou je namazaný, jak velký je krajíc, zda ho pouštíme z pozice namazanou stranou nahoru nebo svisle...
- pokus provedeme a zaznameníme výsledek - chleba spadl namazanou stranou na zem (ale co když je to jenom náhoda?)
- proto pokus opakujeme mnohokrát (třeba 100x)
- výsledky statisticky vyhodnotíme - když nám třeba ze 100 pokusů spadne chleba na zem 30x namazanou stranou (to je 30%) a 70x nenamazanou stranou (to je 70%), není hypotéza pravdivá (neplatí, že chleba padá na zem vždycky namazanou stranou). Aby vědci prohlásili, že hypotéza je pravdivá, musí chleba spadnou namazanou stranou 95x až 99x (což odpovídá pravděpodobnosti 95-99%).
- Hypotézu buď zamítneme (cizím slovem falzifikujeme) nebo nezamítneme (cizím slovem verifikujeme). Nezamítnout znamená, že hypotéza může být pravdivá, ale také nemusí. Vědci nemohou nic dokázat. Vzpomínáš si, že nám zbylo jedno procento jako rezerva, že chleba spadne na zem nenamazanou stranou?