|
Atom je hodně malá částice, takže bychom ji těžko zvážili. Jeden atom vodíku váží pouhých 1,67·10-27 kg. (To je 0,00000000000000000000000000167 kg.) S takovými hmotnostmi by se špatně pracovalo. Abychom mohli počítat s hmostností atomu, zavedli chemici atomovou hmotnostní jednotku u a všechny hmotnosti atomů se vyjadřují relativně k této jednotce.
Atomová hmotnostní jednotka je přesně taková hmotnost, kolik váží 1/12 atomu uhlíku 126C (čti: jedna dvanáctina uhlíku cé šest dvanáct = uhlík, který má šest protonů a dvanáct nukleonů).
| 1 u = | m ( 12C ) | = 1,66057·10-27 kg |
| 12 |
Uhlík má dvanáct nukleonů, jeho hmotnost vydělíme dvanácti a získáme tak hmotnost jednoho nukleonu. To je přibližně hmotnost vodíku 11H. Normální vodík má jen jeden nukleon = proton.
Existují i další izotopy vodíku, které mají více nukleonů.
Hmotnosti všech atomů vyjadřujeme relativně k této jednotce. Když je něco relativní, tak je to vztažené k něčemu, porovnané s něčím, kolikrát je něco větší nebo menší než námi zvolená jednotka. Matematicky řečeno: uděláme poměr. Skutečnou hmotnost atomu vydělíme atomovou hmotnostní jednotkou a získáme tak poměr: kolikrát je atom těžší než atomová hmotnostní jednotka. Tomuto poměru se říká relativní atomová hmotnost Ar. Hodnoty relativních atomových hmotností najedeme v Periodické soustavě prvků.
Relativní atomová hmotnost A je číslo, které vyjadřuje poměr atomové hmotnosti příslušného prvků k atomové hmostností jednotce.
| Ar = | m (prvku) |
| mu |