Výroba oceli

Surové železo se dále upravuje tzv. zkujňováním. Zkujňování je odstranění uhlíku, křemíku a nežádoucích příměsí. Vzniká ocel.

Ocel vzniká zkujňováním železa. Je měkčí než železo a je kujná.

Zkujňování se provádí v ocelárnách. Ocel se vyrábí:

V konvertorech - k surovému roztavenému železu se vhání vzduch. Kyslík má schopnost oxidovat příměsové prvky, které buď unikají ve formě oxidů (CO, CO₂, SO₂) nebo se vážou na vyzdívku peci (P₂O₅, SiO₂)

2 C + O₂ 2 CO
C + O₂ CO₂
S + O₂ SO₂
P₄ + 5 O₂ 2 P₂O₅
Si + O₂ SiO₂

V nístějových (Siemens-Martinských) pecích - pece jsou vyhřívané topným plynem nebo elektrickým proudem, k surovému železu se přidá železný šrot (rezavé železo je v podstatě oxid železitý Fe₂O₃) nebo železná ruda a směs se roztaví. Příměsové prvky se vážou na kyslík v oxidech železa

3 C + Fe₂O₃ 3 CO + 2 Fe

V elektrických pecích - v elektrických pecích se vyrábí speciální oceli (např. chirurgická ocel), ocel je velmi čistá, ale tento způsob výroby je drahý

Speciální oceli

Speciální oceli se vyrábí přidáním jiných prvků. Chromniklová ocel obsahuje chrom a nikl, titanová ocel titan, další druhy ocelí mohou obsahovat mangan nebo vanad. Příměsy jiných prvků dodávají oceli různé vlastnosti.

Úprava oceli teplem

Ocel se dá upravovat teplem (zahřeje se na vysokou teplotu). Pokud se pak nechá pomalu zchládnout, je méně tvrdá a dá se snadno ohýbat. Taková ocel se nazývá popouštěná. Pokud ale rozžhavenou ocel prudce zchladíme, je tvrdá a lámavá. Nazývá se zakalená ocel.

Pokračovat