|
Příprava vodíku
Vodík můžeme snadno připravit v laboratoři. Pozorně sleduj následující pokus!
Do Erlenmeyerovy baňky nasypeme granulky zinku. Přilijeme zředěnou kyselinu chlorovodíkovou (1:1). Baňku uzavřeme hořákovou trubičkou. Uniká bezbarvý plyn, který jímáme do zkumavky. Zkumavku naplněnou plynem přiblížíme k plameni kahanu.
Proč se ozvalo "štěknutí"?
Na začátku pokusu je v baňce přítomen vzduch. Vzduch obsahuje kyslík (21%). Směs kyslíku a vodíku je po zapálení výbušná. Do zkumavky se vejde jen malé množství směsi vodíku s kyslíkem, proto slyšíme místo výbuchu pouze štěknutí. Pokud bychom zapálili větší objem směsi, došlo by k výbuchu.
Vodík je bezbarvý plyn, bez chuti a bez zápachu. Vodík je mnohem lehčí než vzduch, proto ho musíme jímat do obrácené zkumavky. Směs vodíku se vzduchem je výbušná.